wz
Historie Nejstarší dějinná zmínka o vsi pochází z roku 1115, a to v tzv. kladrubských falzech. Jde o soupis majetku  kladrubského kláštera. V majetku kladrubských benediktinských mnichů zůstala ves s několika přestávkami  až do zrušení kláštera (1785).  V obci byl v roce 1737 nákladem kláštera za opata Josefa Siebera neznámým architektem vystavěn barokní kostel  Všech Svatých (Allerheiligenkirche). Pozn.: nicméně místní pověst (viz níže) vypravuje, že stavba byla financována  z pokladů místních loupežníků. Stavba byla odstřelena v roce 1969.  Přímo v obci se nacházely dvě drobné sakrální stavby-kapličky. Jedna s nich (směrem na Heřmanovu Huť) je dodnes  zachována a byla v roce 2006 zrekonstruována. Za obcí při silnici na Lhotu je do malebné krajiny zakomponována  další kaplička. Tato byla v dezolátním stavu. Kaplička byla v roce 2004 zachráněna a stala se častým cílem  k procházkám místních obyvatel. U kapličky je i krásné posezení s výhledem do širokého okolí. Za jasného počasí lze  dohlédnout až na vrcholy Šumavy. V roce 2005 byla kaplička vysvěcena a zasvěcena sv. Vítu.  V obci a jejím okolí se nacházejí 3 drobné křížky, které byly taktéž zrekonstruovány.  V obci stával na návsi pomník obětem první světové války. V 60 letech byl z neznámých důvodů a pohnutek odvezen  do Hěřmanovi Huti, kde sloužil jako podstavec pro jiné dílo. Zastupitelstvu obce se podařilo s heřmanskými domluvit  navrácení pomníku zpět na své čestné místo v Hněvnicích. V roce 2005 byl pomník zrekonstruován.  Nápis na pomníku: Vlast na vás nezapomíná. K poctě padlým ve světové válce 1914 – 1918. Herschmann Martin  1915 Karpaten, Dobner Thomas 1915 Tolmein, Remiger Lorenz 1916 Isonzo, Marschalek Josef 1916 Simbirsk,  Kraus Josef 1916 Galizien, Lutz Johann 1918 Serbien, Eckert Josef 1918 Serbien, Turnwald Martin 1918 Serbien.  Statistika ROK Počet domů v obci Počet obyvatel 1930 66  312 2001   43          94   Pověst k bývalému kostelu v Hněvnicích (pověst zaznamenal řídicí učitel Vojtěch Král z Dolních Sekyřan a V. Tyr ji uvedl ve svém spisku Stříbrsko-1929)  Po silnici z Plzně do Stříbra bývalo živo. V lesích u Hněvnic byly přepadávány loupežníky povozy panské i kupecké.  Loupežníci měli celou bandu, bylo jich dvanáct. Měli-li mnoho peněz, měli se o ně rozděliti. Nejstarší vůdce svěřil  se jiným, že jeden z banky se mu nelíbí. I zavraždili ho po čase. Tak jich zbylo jen jedenáct. Potom označil vůdce  jiného podezřelého a zase ho utratily. Tak to šlo, až zbyli vůdce a jediný jeho pomocník. Již se chtěli rozděliti  o peníze, jež měli uschovány v pokladnici. Měli však strach sami před sebou. Proto jednou chtěl vůdce v lese  zavražditi i svého druha. Tomu však podařilo se prchnout a pobouřiti lidi ve vsi, že i vůdce byl chycen a odvezen  do Plzně. Vezněn byl v Uhrách, kdež ho trápilo zlé svědomí. Ptával se vojáků, mívajících ve vězení stráž, odkud jsou.  Až jednou slyšel, že jeden z vojáků jest jeho krajanem od Stříbra. Tomu se tedy svěřil se svým činem a žádal ho,  aby šel do Hněvnic, svolal občany a šli ke skále, tam že je zakopána jejich pokladna s penězi, druhá pak blízko silnice  od Hněvnic a Vlkýše. První pokladnu nalezli a podle přání loupežníkova vystavěli na skále kostel, který stál  po mnoho let. Druhou pokladnu nenašli.  Obecní znak a vlajka ODŮVODNĚNÍ POUŽITÝCH  FIGUR  V NÁVRHU - VÝKLAD      Hněvnice – jméno odvozeno od Hněven ( údajný vůdce lapků), proto zvolena černá barva dolního pole  (černá barva – barva hněvu).  Horní pole červené barvy ( barva lásky – vítězí nad zlem ).    Přepásaná lilie vyjadřuje příslušnost ke kladrubskému klášteru, který obec založil.    Zlatou barvou přepásané lilie chce obec vyjádřit dva fakty :    1. Obec byla bohatá o čemž svědčí to, že již v r. 1500 platila jako jediná v té době berně kladrubskému      klášteru v penězích a nikoliv v naturáliích.  2. Počátkem 18. století se v okolí obce našel poklad z něhož byl vystavěn v roce 1737 kostel Všech Svatých.      Autor návrhu obecního znaku a vlajky je Pavel Ryba z Pernolce.  Hnývnice